Město Skalná
MĚSTO SKALNÁ

Historie Skalné

Historie vzniku města Skalná.

Město Skalná vzniklo kolem roku 1200 pod románským hradem Vildštejn (německy Wildstein), založeným rodem Notthafftů, jedním z nejstarších rodů na území historického Chebska. První výslovná zmínka o rodu Notthafftů je z roku 1166. Samotná existence vsi Skalná je potvrzena písemně v listině z roku 1224, kdy waldsassenský opat Eduard mluví o výkupu desátků od Gerolda z Vildštejna. V roce 1225 se objevuje jako svědek na listině o urovnání sporů o panství v Elsterbergu Albert Notthafft z Vildštejna. Jiný člen tohoto rodu vystupuje jako svědek v roce 1251 na listině českého krále Václava I. o waldsassenském patronátu nad kostelem v Plané. V roce 1298 majitel hradu Albert Notthafft prodal panství svému zeti Johanovi Rabemu z Mechelgrünu. Listina, dokumentující tuto transakci, byla první německy psanou listinou na Chebsku (do té doby se používala jen latina).

V roce 1407 získala Vildštejn vlivná chebská patricijská rodina Franckengrünerů, která prodala panství kolem roku 1429 chebskému purkmistrovi Sigmundu Junkerovi. V letech 1429 – 1435 prameny o osudech skalenského panství mlčí. V letech 1436 – 1439 vlastnili krátce Skalnou chebští Hieserlové, kteří prodávají dne 24. února 1439 panství synovi jednoho z nejvlivnějších chebských radních a několikanásobného purkmistra Niklasovi II. Gumerauerovi. Skalná se tak na více jak 80 let (1439 – 1524) stala majetkem významného rodu Gumerauerů.

Již v 16, století se zde rozšiřovala řemeslná výroba, zvláštní rozvoj zaznamenala ruční výroba papíru, výroba kamenin a hrnčířství, což přineslo obci značný rozmach.

V letech 1524 – 1531 zdejší panství drželi Šlikové. Pro Skalnou to byla pouze krátká epizoda se žádnou viditelnou stopou. Bezesporu nejbouřlivější epochou v dějinách skalenského panství je období vlády Wirsbergů v letech 1531 – 1615. Wirsbergové se do dějin Skalné zapsali nejen jako bezohlední lupiči, vrazi a násilníci, ale i jako stavitelé kostelů a zámků. Nejvýraznější a nejvlivnější osobností rodu byl Wolf z Wirsbergu. Byl to on, kdo zahájil výstavbu nové renesanční tvrze a poplužního dvora zvaného Horní Skalná, dokončeného roku 1541.

Na samém konci 16. století přešlo panství do rukou Trauttenbergů. Po dlouhém období zmatků se konečně ve Skalné a okolí rozhostil klid. Následující léta s sebou přinesla tolik potřebné uklidnění, které záhy vystřídalo strádání v dobách třicetileté války. Na konci této války zůstala i navzdory veškeré snaze vrchnosti zpustošená a vylidněná Skalná. Válka změnila mnohé, včetně zaběhlých stereotypů chování a myšlení. S odchodem Trauttenbergů v roce 1799 odešla definitivně jedna etapa dějin Skalné. Po dobu více jak dvě stě let panování Trauttenbergů, nacházíme v jejich řadách válečné dobrodruhy, řádné a statečné vojáky, bedlivé úředníky, schopné i méně schopné hospodáře, arogantní i laskavé panstvo, ale také jeptišky a řádové sestry a bohabojné milovníky protestantské či katolické víry. Nová doba se ale hlásila o své práva. Skalnou začal spravovat dravý průmyslnický rod Wilhelmů.

Dějiny Skalné v následujícím 19. století byly poznamenány zejména přírodními pohromami a politickými změnami. Významným společenským činitelem byla škola a fara. Po polovině 19. století se do života zapojily nově vzniklé místní úřady a spolky. V roce 1848 bylo s robotou zrušeno i poddanství a starý právní systém ztratil opodstatnění. Od 1. ledna 1850 vstoupila v platnost nová organizace státní správy, znamenající vznik nových politických okresů. Skalná se tak stala centrem soudního okresu v rámci chebského politického okresu. Zároveň byly zavedeny okresní a krajské soudy, mezi nimi i Okresní soud Skalná (Bezirksgericht Wildstein). Postupem této doby zaznamenávala Skalná rozkvět průmyslu, zejména tkalcovství. O rozvoji obce svědčí i její povýšení na městys 14.7.1865. Žilo zde 2300 obyvatel ve 253 domech.

V únoru 1884 prodali Wilhelmové panství Skalná hraběti Engelhardtovi von Wolkenstein-Trostburg. V roce 1900 byla slavnostně otevřena železniční trať s nádražím. Trať měla značný význam pro rozvoj tohoto regionu. Rostl počet pracovních příležitostí i počet obyvatel Skalné a důsledkem  bylo její následné povýšení na město 5.12.1905 císařem Františkem Josefem I.

Další vývoj ve 20. století byl ovlivněn zejména oběma světovými válkami a s nimi souvisejícím nacionalismem. Rok 1945 znamenal pro město, stejně jako pro většinu míst na Chebsku, konec jedné jeho etapy historie. 

Název města

Název hradu a později osady Wildstein vznikl nejspíš proto, že hrad byl vystaven na skalnatém výběžku nad údolím potoka Sázek. V divokých lesích bývalo plno zvěře (německy Wild) a hrad stojí na balvanu (německy Stein), tedy Wildstein.

Ve starých latinských a německých pramenech se naše město nazývalo například. Wilsteyn, Wiltstein, Wilstein, Wiltstain, Wiltsten, Wilttstein, Wildenstein, nejnověji pak německy Wildstein (Egerladsky W(ü)ldsehtåa(n)) a po 1. světové válce byl používán český ekvivalent Vildštejn. 

Po skončení 2. světové války došlo ke změně názvu nejen našeho města, ale také většiny, do té doby německých obcí. O výše uvedené skutečnosti hovoří přípis Okresního národního výboru v Chebu ze dne 7. února 1947. Najít správný a vhodný název nebylo vždy jednoduché. Svědčí o tom i několik předkládaných názvů původního města Vildštejn, jako byly názvy:

Jenže na schůzi MNV ve Vildštejně bylo konstatováno, že určený název Vlčín se zdejším osídlencům nelíbí. Proto se v březnu 1947 ustanovila komise, která navrhla několik nových pojmenování. Následně byl vybrán název Jílovany, protože „jméno vyjadřuje hlavní zdrov obživy a v lexikonu českých obcí se nenachází“. ONV v Chebu tedy přijal název Jílovany. V návrhu na nové pojmenování bylo předloženo vícero názvů (viz. výše).

Než se stačil nový název města uchytit, přišel „únor 1948“. V komisi, která vybírala nové jméno pro obec, byl také vážený a vzdělaný pan učitel Vlastimil Lapáček. S nastávajícím režimem se neztotožňoval a při přechodu hranice republiky byl chycen a na deset let uvězněn.

V roce 1963 pak učitel – politický vězeň, posílal určitým lidem do Skalné dopis. V dopise krom jiného stálo:

„Snad ještě nikdo u Vás neví, že nové jméno města jsem našel já. Byl jsem členem čtyřčlenné komise a ta vybrala Jílovany. Nějak se to rozneslo, p. Weiss mi říkal, že mne lidé pobijí za takové jméno, leč moudří tatíci na obci usoudili, že by se nemělo dávat jméno podle návrhu nějakého reakcionáře, tak prý musí poštmistr najít jméno nové. Celkem jsem našel 33 jmen, pravda některá ne účelná, nýbrž jen proto, aby seznam byl plnější. Poštmistr měl můj seznam, mrkl tam, našel Skalnou, navrhl a už se to i schválilo.“

Na plenární schůzi Městského národního výboru ve Vildštejně dne 6. června 1950, byla schválena změna názvu z Vildštejna na Skalnou – jednohlasně.

 

Prohlášení o přístupnosti
© 2013 Město Skalná - All rights reserved | Přihlásit